Nejen špičkové analýzy, ale také kuriózní případy. Co vše řeší genetici z Brna

Laboratoř forenzní a lékařské genetiky Unilabs patří mezi špičková tuzemská zařízení a většina testování genetiků spadá do oblasti medicíny – zkoumání zdravotního stavu či genetických predispozic klientů. V Brně se ovšem zabývají také znaleckou činností, mimo jiné se věnovali identifikaci ostatků římskokatolického kněze Josefa Toufara nebo analýze krevní skvrny v pražském kostele Cyrila a Metoděje, v jehož kryptě svedli poslední boj s nacisty čeští parašutisté.
 
Ne všechny případy jsou ale tak prestižní. Do Brna často putuje k identifikaci například i genetický materiál zemřelých, které není možné kvůli stavu těla identifikovat běžnou cestou, případně od žijících osob, u kterých si analýzu vyžádá policie nebo ji nařídí soud. Genetici se tak leckdy dostávají k bizarním případům; na některé z nich zavzpomínal Mgr. Tomáš Pexa, odborník z laboratoře Unilabs a soudní znalec z oblasti forenzní genetiky.

Nekvalitní srovnávací vzorek

„Klasicky se setkáváme s tím, že máme tělo, které je ve špatném stavu a z nějakého důvodu není možné udělat klasickou identifikaci, např. prostřednictvím rodiny. K tomu dostáváme srovnávací materiál, který bývá kvalitní - bukální stěr příbuzných nebo třeba kartáček na zuby zemřelého. Jednou jsme ale řešili případ, kdy byl srovnávací materiál horší než ten, který jsme zkoumali. Sice šlo o ohořelé tělo, ale v hlubších partiích byla svalovina relativně dobře zpracovatelná.

Bohužel jediné, co měla policie k porovnání, byl genetický materiál matky, která ale už byla devět let pohřbena. Její tělo bylo exhumováno a odpovídalo době, která od smrti uplynula, navíc bylo uloženo na hřbitově s vysokou spodní vodou. Nebylo to jednoduché, ale nakonec jsme extrahovali vzorek, který jsme potřebovali. To byl snad jediný případ, kdy jsme měli horší srovnávačku než ten vlastní zkoumaný objekt.“ dodává Pexa.

Znečištěné nože

„Před lety došlo k případu domácího násilí, kdy se dva partneři dostali do rvačky a vzájemně se pobodali. Policie nám poskytla kufřík, jenž obsahoval asi 24 nožů z kuchyně. Na některých z nich byly ještě stopy po sádle, jak si jimi někdo mazal chleba. Občas k takovým kuriozním situacím dochází, protože policisté na místě činu leckdy zajistí všechno, na co přijdou. U těch sádlem znečištěných nožů bylo jasné, že jejich čepele nemohly sloužit k onomu pobodání.“ přibližuje Pexa

Vzorek z formaldehydu

„Kolegyně Mgr. Jana Nečasová řešila paternitní spor, tedy test k určení otcovství. To je celkem běžné, v tomto případě ale analýzu prováděla po smrti domnělého otce. V jeho případě sice proběhla pitva, nicméně ještě v době, kdy se nepočítalo s tím, že se později bude dělat genetika. Odebraný vzorek tedy neputoval do mrazáku, využít jsme mohli pouze tkáně, které byly fixované ve formaldehydu a zalité v parafínu pro histologická vyšetření. Taková analýza většinou funguje relativně dobře, ale tentokrát byl roztok jako na potvoru nepufrovaný, pravděpodobně kyselý a DNA výrazně rozštěpil. Hodně jsme se natrápili, než jsme dali do kupy dostatek dat, abychom mohli případ uzavřít.“ upřesňuje odborník.

Pomsta zaměstnance

„Obrátila se na nás jistá firma, která vyvážela stavební polystyren. Ze zahraničí jim přišla stížnost, že v jednom z balíků, někdo vyřízl do polystyrenu prostor a vložil do něj lidský exkrement. Pravděpodobně někdo, kdo byl naštvaný na svého šéfa. Společnost samozřejmě chtěla vědět, koho za to popotahovat, ale vyšetřování se ani nedokončilo, protože vedení firmy stálo před legislativním problémem, jak si od zaměstnanců vyžádat vzorky. Navíc v té krabici bylo i spousta listí a zeminy, což napovídalo spíše verzi, že inkriminovaný materiál našel pachatel někde v lese.“ dodává s úsměvem Pexa.