Smrt Josefa Toufara: Expert na genetiku popsal identifikaci ostatků komunisty umučeného faráře
Datum publikace: 24.2.2022
V pátek 25. února 2022 uplynulo 72 let ode dne, kdy římskokatolický kněz Josef Toufar podlehl zraněním způsobeným brutálním vyšetřováním tehdejší Státní bezpečností. Po své smrti byl duchovní pohřben v hromadném, neoznačeném hrobě na Ďáblickém hřbitově v Praze, jeho ostatky se dočkaly vyzvednutí a následného důstojného uložení do hrobu v Číhošti až před sedmi lety. Že se skutečně jedná o faráře umučeného komunistickým režimem, definitivně potvrdili experti z Laboratoře forenzní a lékařské genetiky Unilabs Brno.
„První problematickou částí bylo dohledání správného šachtového hrobu a následná exhumace. Pokud vím, přesné místo bylo odhaleno až na třetí pokus. Archeologové a antropologové popisovali a zaevidovali všechny ostatní kosterní pozůstatky, které se v hrobu našly. Všechny dostaly své exhumační rakve a byly zpětně pohřbeny,“ tvrdí Mgr. Tomáš Pexa, genetik z Laboratoře forenzní a lékařské genetiky Unilabs Brno.
Srovnávací genetický materiál měli odborníci z Brna k dispozici od Toufarových příbuzných, které v matrikách dopátral dokumentarista a publicista Miloš Doležal. „Analýzu jsme tedy postavili na širším rodokmenu. Využili jsme jak autosomálních lokusů (vytyčený úsek na autosomálních chromozomech), tak lokusů na Y chromozomu, které se dědí po mužské linii a ta v tomhle případě naštěstí nebyla přerušená. Nakonec jsme zkombinovali oboje údaje, což stačilo na to, abychom nález vyhodnotili jako pozitivní identifikaci,“ popisuje genetik. Statistické vyhodnocení jsme provedli ve spolupráci s prof. Jiřím Drábkem, našim předním odborníkem na statistické hodnocení forenzních dat.
Při spolupráci s praneteří a prasynovcem Josefa Toufara se laboratoř setkala s velmi vstřícným přístupem. „Byli jsme s nimi v kontaktu, když jsme jim odebírali DNA. Z projektu byli nadšeni, protože tehdy se rodina dozvěděla o jeho úmrtí až s odstupem několika let. Jeho příbuzní ani netušili, kde je vlastně pohřben.“
„Pokud jde o běžné posudky pro soudy nebo identifikace pro policii, jejich realizací pro nás případy de facto končí. Nevíme, co se stane dál, nepátráme po tom, zda byl například pachatel odsouzen. Pokud nejsme předvoláváni jako znalci a jdeme něco doložit k soudnímu líčení, zpětnou vazbu nemáme a ani není technicky možné všechny kauzy dál sledovat. U případu Josefa Toufara jsme ale tu možnost měli a jsme velmi rádi, že to dopadlo, jak to dopadlo,“ dodává Mgr. Pexa s tím, že identifikaci farářových ostatků brněnští genetici popsali i v mezinárodním odborném tisku a společně s MUDr. Janem Krajsou z brněnského Ústavu soudního lékařství absolvovali na téma několik přednášek.
Číhošťský zázrak
Josef Toufar byl ústřední postavou takzvaného „číhošťského zázraku“, ke kterému došlo v obci na havlíčkobrodsku 11. prosince 1948. Během mše svaté se dal do pohybu kříž umístěný na hlavním oltáři místního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Zatímco věřící byli přesvědčeni o tom, že šlo o zázrak, StB událost vyšetřovala jako podvod a provokaci ze strany kapitalistických zemí v čele s představiteli Vatikánu. Její příslušníci Toufara zadrželi, po brutálních výsleších ho 25. února 1950 umučili k smrti a pohřbili v hromadném hrobě.Akce, kde rozhodovaly maličkosti
Jediným dokumentem, který na místo posledního Toufarova odpočinku odkazoval, byl list založený ve spise Státní bezpečnosti. Obsahoval pravděpodobné jméno, pod kterým byl páter fiktivně pohřben, a polohu rakve v šachtovém hrobu. Jeho přesnou polohu ovšem dokument nedefinoval.„První problematickou částí bylo dohledání správného šachtového hrobu a následná exhumace. Pokud vím, přesné místo bylo odhaleno až na třetí pokus. Archeologové a antropologové popisovali a zaevidovali všechny ostatní kosterní pozůstatky, které se v hrobu našly. Všechny dostaly své exhumační rakve a byly zpětně pohřbeny,“ tvrdí Mgr. Tomáš Pexa, genetik z Laboratoře forenzní a lékařské genetiky Unilabs Brno.
Co bylo nejdostupnější řešení?
Ostatky Josefa Toufara archeologové a antropologové zajistili, genetici dostali ke zkoumání stehenní kost, ze které následně odebrali vzorek. „Pokud jde o lidské tělo, DNA nejdéle zůstává v kompaktě kostí, kde se z osteocytů tvoří takové konzervy. Nejlepší dostupnost kompaktní kostní tkáně je v dlouhých kostech, případně je možné využít zubů nebo kůstek vnitřního ucha. Ale v tomto případě byla nejdostupnějším řešením stehenní kost,“ vysvětluje Mgr. Pexa, který zároveň působí jako soudní znalec v oboru forenzní genetiky.Srovnávací genetický materiál měli odborníci z Brna k dispozici od Toufarových příbuzných, které v matrikách dopátral dokumentarista a publicista Miloš Doležal. „Analýzu jsme tedy postavili na širším rodokmenu. Využili jsme jak autosomálních lokusů (vytyčený úsek na autosomálních chromozomech), tak lokusů na Y chromozomu, které se dědí po mužské linii a ta v tomhle případě naštěstí nebyla přerušená. Nakonec jsme zkombinovali oboje údaje, což stačilo na to, abychom nález vyhodnotili jako pozitivní identifikaci,“ popisuje genetik. Statistické vyhodnocení jsme provedli ve spolupráci s prof. Jiřím Drábkem, našim předním odborníkem na statistické hodnocení forenzních dat.
Při spolupráci s praneteří a prasynovcem Josefa Toufara se laboratoř setkala s velmi vstřícným přístupem. „Byli jsme s nimi v kontaktu, když jsme jim odebírali DNA. Z projektu byli nadšeni, protože tehdy se rodina dozvěděla o jeho úmrtí až s odstupem několika let. Jeho příbuzní ani netušili, kde je vlastně pohřben.“
Oficiální pohřeb
V létě roku 2015 pak proběhl oficiální pohřeb v Číhošti. Při slavnostním ceremoniálu, kterého se zúčastnilo několik tisíc lidí a během nějž promluvil i kardinál Dominik Duka, byly Toufarovy ostatky uloženy do podlahy kostela Nanebevzetí Panny Marie.„Pokud jde o běžné posudky pro soudy nebo identifikace pro policii, jejich realizací pro nás případy de facto končí. Nevíme, co se stane dál, nepátráme po tom, zda byl například pachatel odsouzen. Pokud nejsme předvoláváni jako znalci a jdeme něco doložit k soudnímu líčení, zpětnou vazbu nemáme a ani není technicky možné všechny kauzy dál sledovat. U případu Josefa Toufara jsme ale tu možnost měli a jsme velmi rádi, že to dopadlo, jak to dopadlo,“ dodává Mgr. Pexa s tím, že identifikaci farářových ostatků brněnští genetici popsali i v mezinárodním odborném tisku a společně s MUDr. Janem Krajsou z brněnského Ústavu soudního lékařství absolvovali na téma několik přednášek.